Příspěvky na téma ‘profesionální překlady’

Zajišťujete překlady moderním způsobem?

Úterý, 21. Prosinec, 2010

Jedině tak zabráníte finančním ztrátám.

Ing. Zbyněk Zelenka

Co to znamená „moderním způsobem“?

Bavíme se o situaci, která může nastat ve firmě, která celkově roste, množství firemních dokumentů se zvyšuje, a vzrůstají tedy i náklady na překlady.

Pokud není vytvářena tzv. překladatelská paměť, potom ani terminologie v celé firemní dokumentaci nemůže být používána jednotně a dochází k chybám, které se ještě dále rozmnožují s počtem překládaných jazykových kombinací.

Každá aktualizace manuálů nebo jiných dokumentů je překládána znovu včetně všech vět, které již jednou byly přeloženy.

Jestliže vám nevadí, že firma tímto způsobem přichází o spoustu peněz, které by mohly být použity jinak (třeba i do vaší mzdy), potom je zbytečné číst dále.

graf

Pokud si uvědomujete, že u vás ve firmě není dokumentace připravena pro zpracování moderními lingvistickými nástroji, že je vedena v nevhodných formátech, že není vytvářen a aktualizován slovník firemní terminologie, ale vy máte zájem tento stav změnit, potom čtěte určitě dál.

Je nutno si uvědomit, že nápravu tohoto stavu může provést pouze vedení vaší firmy, uvnitř vaší firmy. Nikoliv jen tím, že např. změní externího dodavatele překladů. Dodavatel překladů, pokud je opravdovým profesionálem, může velmi významně poradit a aktivně se na řešení podílet. Úplně sám však tato řešení zavést nemůže.

Vedení firmy by se mělo začít zabývat následujícími osmi otázkami:
(a naši odborníci vám na ně v případě zájmu, mohou odpovědět)

  1. Co je třeba udělat, abychom mohli provádět překlady za pomoci počítače a používat moderní lingvistické nástroje (CAT – computer aided translation)?
  2. Je pro nás vhodné použití nástrojů pro tvorbu dokumentů (authoring tools)?
  3. Co je to překladatelský management (translation management)? Mohli bychom jej zavést?
  4. Jaké existují nástroje pro vytváření překladatelské paměti (TM – translation memory)?
  5. Nebylo by vhodné zavést strojové překladání (MT – machine translation)?
  6. Můžeme použít nástroje pro zajištění kvality překladů (QA – quality assurance)?
  7. Je pro náš stále rostoucí rozsah dokumentace vhodné zavedení komplexního systému pro správu dokumentace (CM – content management)? Nebo stačí nějaké dílčí řešení?
  8. Jaké úspory nám může zavedení uvedených nástrojů a řešení přinést?

Proč si tyto otázky vedení firmy neklade? Jaké jsou důvody, že to už dávno někdo neřeší?

Osm hlavních příčin vidíme takto:

  1. Vedení firem je málo informováno o možných finančních úsporách a má malý zájem nechat si poradit. Z toho vyplývá i malá ochota k investicím, u nichž není přesně známá návratnost.
  2. Systémy pro správu dokumentace jsou sice komplexní, ale současně relativně složité, což odrazuje od jejich zavedení. Fakt je ale ten, že se hned nemusí zavádět celý složitý systém.
  3. Není běžně rozšířeno poradenství ze strany poskytovatelů překladatelských služeb.
  4. Problematika moderních jazykových řešení je manažery ve firmách podceňována a odkládána jako méně důležitá. Pracovníci, kteří objednávají překlady, nemají příslušné pravomoci k zavedení změn, i když by je zavést chtěli a uvědomují si jejich důležitost.
  5. Komunikace mezi nižším managementem, který provádí výkonnou práci, a vyšším managementem, který rozhoduje o investicích a systémových změnách, není příliš dobrá.
  6. Nebývá v pořádku komunikace ani na stejné úrovni, např. mezi dokumentačním oddělením a marketingovým. Je běžnou praxí, že různé druhy dokumentů, jako jsou webové stránky, propagační materiály, uživatelské příručky, návody k použití, technická dokumentace nebo smlouvy vytvářejí a aktualizují různá oddělení a přirozeně každé „si jede po svém“ a vzájemně spolu moc nekomunikují. Dokumenty jsou potom v různých formátech, jiným stylem a s různou terminologií.
  7. Protože nebývá v pořádku komunikace mezi těmito odděleními, není ani snaha, aby se tato oddělení dohodla, že bude s poskytovatelem jazykových služeb komunikovat centrálně za zákazníka jen jedno oddělení, např. nějaký správce dokumentace. To znamená, že často neexistuje centrální a systémová správa dokumentace.
  8. Je podceňován fakt, že kvalitní správa veškeré dokumentace, a tedy i vysoká kvalita překladů je nutná pro kvalitní prezentaci firmy. Což je významná podnikatelská výhoda.

Prvním krokem, jak tuto situaci začít řešit, je tedy analýza současného stavu. Poraďte se s odborníky a nechte se informovat o vhodnosti nasazení výše zmiňovaných nástrojů.

Společnost ZELENKA je připravena pro své zákazníky toto odborné poradenství provést a navrhnout zavedení toho nejvhodnějšího řešení. U zákazníků, kde se nám podařilo ve spolupráci s vedením firmy takové změny prosadit, byl další růst nákladů za překlady významně snížen, efektivnost zpracování dokumentací a jejích překladů byla zvýšena a spokojenost zákazníků se zlepšila. A to je náš hlavní cíl.


Centrální útok na cenu a kvalitu překladů. Proč ne v Praze nebo Brně?

Úterý, 16. Listopad, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Naše překladatelská agentura plně využívá všech výhod centrálního řízení a zpracování překladů ve Zlíně již 20 let (přitom pobočky má i v Praze, Brně a Olomouci). Jaké výhody to přináší našim zákazníkům?

Pokud chceme dosáhnout hlavního požadavku zákazníka, to znamená „co nejnižší ceny a současně co nevyšší kvality“, potom musíme využít všech možností, jak tyto dva protichůdné parametry „sblížit“. Jednou z těchto možností je také centralizace prací – a to v místě s nižšími náklady.

Jak je díky tomu možno snižovat cenu?

Málokdo si uvědomuje, že součástí ceny za překlady jsou také výdaje agentury na tzv. infrastrukturu. Jedná se hlavně o pracovní prostory, kancelářskou techniku, hardware a software. A dále také např. výdaje na informační systém, aktualizaci dat a provoz celé firemní počítačové sítě včetně serverů.

Je-li nákup a provoz výše uvedeného řízen centrálně a všechna zařízení jsou využívána intenzivně, potom je možno tyto náklady významně zredukovat. Důležitý je také výběr lokality s nízkou cenou kancelářských prostor a služeb.

Zvyšování kvality prováděných překladů, a tedy i zvyšování spokojenosti zákazníka souvisí s centralizací také. Jsou-li všichni projektoví manažeři spolu s top managementem soustředěni na jednom místě, pak lze lépe, rychleji a levněji řešit všechny komunikační záležitosti (jak vzájemně mezi sebou, tak i se zákazníky). Vzájemná informovanost na všech úrovních je kvalitnější a obsluha zákazníka je rychlejší.

Je také možno lépe obsazovat kapacitu jednotlivých projektových manažerů a přizpůsobovat ji podle specializace na daný obor, jazyk nebo podle konkrétního zákazníka.

Dodržování kvality podle norem ISO 9001 a EN 15038 se také provádí lépe na jednom místě. S tím souvisejí i různá měření a analýzy (např. zjišťování spokojenosti zákazníků nebo hodnocení kvality překladů), řešení reklamací a další činnosti.

ZELENKA - Praha, Brno, Olomouc, Zlín

ZELENKA - Praha, Brno, Olomouc, Zlín

A na závěr to nejdůležitější – personální práce a komunikace s hlavní „výrobní silou“, tzn. s překladateli. Vytváření, aktualizace a používání databáze překladatelů na jednom místě je také výhodou. I když přístup do ní je možný v podstatě odkudkoliv na světě. Projektoví manažeři totiž musejí často při vytváření týmů překladatelů komunikovat mezi sebou a konzultovat např. jejich obsazenost.

Sami překladatelé musejí být zase naopak rozmístěni po celém světě (nejen v České republice – Praha, Brno, Olomouc, Zlín), protože je důležité, aby žili v prostředí toho jazyka, do kterého překládají.

Posláním našich poboček (nyní v devíti městech a pěti státech) je tedy především komunikace se zákazníky – marketingem počínaje a osobními jednáními konče – a nikoliv řízení objednaných projektů.

Díky centralizaci prací jsme schopni zvládnout velký počet rozsáhlých překladatelských projektů za kratší dobu, jsme schopni lépe a kvalitněji komunikovat se zákazníky, lépe dodržovat a kontrolovat všechny postupy a procesy. Chování celé společnosti je v důsledku toho ekonomičtější a je možno nabízet konkurenceschopnější ceny při zachování vysoké kvality překladů.


Jak objednat technický překlad?

Pátek, 16. Červenec, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Mohlo by se zdát, že objednat technický překlad u překladatelské agentury je banální záležitost, kterou zvládne kdokoliv.

Většina lidí si myslí, že stačí najít levnou, rychlou a kvalitní překladatelskou agenturu, tzn. stanovit kritéria pro výběr, poslat poptávku na technický překlad pár vybraným agenturám, potom jednu zvolit, poslat objednávku a očekávat tu nejvyšší kvalitu.

Bohužel není tomu tak :-(


Aby byly technické překlady
- na vysoké úrovni
(jak po stránce odborné terminologie, tak po stránce lingvistické),
- provedeny co možná nejlevněji (z hlediska celkových nákladů),
-
zhotoveny co nejrychleji (mimo jiné pomocí nejvhodnějších překladatelských nástrojů),

potom je nutno,

aby mezi zákazníkem a poskytovatelem jazykových služeb probíhala co nejkvalitnější komunikace.

Aby bylo možno splnit všechna očekávání zákazníka, snažíme se (my = překladatelská agentura = společnost ZELENKA) se zákazníkem intenzivně komunikovat a vyjasnit si s ním maximum východisek, která ovlivňují kvalitu všech překládaných textů:

1) Terminologický slovník

Máte vytvořen firemní terminologický slovník?
Nabízí vám vaše současná překladatelská agentura spolupráci při tvorbě a sdílení terminologického slovníku pro vaši firmu?

Nejste schopni se sami sjednotit na používání určitých odborných nebo vlastních speciálních firemních či slangových výrazů?
Nevíte, jak na to?

2) Překladatelský software a překladatelská paměť

Poskytuje vám vaše současná překladatelská agentura poradenství?
Víte, kdy je vhodné použít CAT software?
Víte, jestli takový software používá vaše agentura pro vaše překlady?
Komunikuje s vámi o této problematice?
Víte o tom, že použitím tohoto softwaru je možno ušetřit za určitých podmínek mnoho peněz?

3) Style guide

Máte stanovena speciální pravidla pro vytváření svých firemních dokumentů?
Máte sjednocen textový obsah i celkový vzhled svých technický překladů?

Víte, že tím můžete ušetřit spoustu dodatečné práce – hlavně na korekturách?
Více informací nalezenete také v našem článku
s názvem Style guide – co to je a k čemu slouží.

4) Účel použití hotového překladu a provádění korektur

Ptá se vás váš dodavatel překladů, k jakému účelu potřebujete objednávaný překlad?
Doporučuje vám, jaké druhy korektur by se měly provést?
Víte, jaké druhy korektur existují a kdo (s jakými znalostmi) je může provádět?

Oznamuje vám přesně vaše překladatelská agentura, jaké korektury máte v ceně překladu?
Nabídne vám velmi nízkou a lákavou cenu za překlad, ale potom zjistíte, že je nutno ještě provést (a tedy i zaplatit) příslušné korektury?

5) Formát zdrojového a cílového textu

Víte o tom, že formát zdrojového textu (tzn. toho textu, který se bude překládat) je velmi důležité východisko?
Že významně ovlivňuje jak grafickou kvalitu překladu, tak jeho terminologickou jednotnost, termín zhotovení nebo i cenu za překlad?
Požaduje po vás váš dodavatel technických překladů zdrojový editovatelný formát?

Více informací naleznete v našem článku s názvem
Formát dokumentu a jeho vliv na cenu překladu.

6) Minulé a budoucí překlady

Jistě víte, že stabilní spolupráce s ověřeným obchodním partnerem šetří čas i peníze. Chcete-li mít překlad hotový v „šibeničním“ termínu, není možno v té chvíli začít hledat novou překladatelskou  agenturu (provádět cenový průzkum, výběr agentury, uzavření smlouvy atd.) – to vše zabere příliš mnoho času.
Také není možné ihned získat od nově vybrané agentury veškeré množstevní slevy a výhody.
Nově vybraná agentura nebude vědět, jaký překladatelský software používáte, ani nebude mít ihned k dispozici překladatelskou paměť nebo váš terminologický slovník.

Dlouhodobá spolupráce toto umožňuje a je podnikatelskou výhodou.

technické překlady

Komunikace je při zadávání technických překladů velmi důležitá

Víme, že ten, kdo objednává překlady, se těmito záležitostmi nehodlá příliš zabývat, ale věřte tomu, tato komunikace má opravdu zásadní vliv na kvalitu a rychlost provedení technických překladů.

Důvod je prostý a spočívá v samotném charakteru obchodních služeb. Aby mohl dodavatel službu realizovat, je nutná určitá míra součinnosti obsluhovaného zákazníka. Především je potřeba vyměňovat si informace, které objasňují, jakým způsobem a s jakým výsledkem má být služba poskytnuta.

Proč se nás kadeřnice vždycky ptá „Jak to chcete?“ nebo „O kolik to můžu zkrátit?“? Protože se snaží zjistit zákazníkovy požadavky a odvést svou práci k jeho maximální spokojenosti.

Je hodně zákazníků, kteří se při výběru překladatelské agentury zaměřují pouze na nejnižší cenu. Nejvyšší možnou kvalitu zřejmě považují za samozřejmost, přičemž o výše uvedené odborné problematice (terminologický slovník, překladatelský software atd.) nekomunikují, případně ani nevědí, co které východisko znamená.

Nejnižší ceny u první objednávky u nové překladatelské agentury je sice možno bez výše uvedené komunikace a bez příslušných opatření dosáhnout, ale potom je nutno počítat s nižší kvalitou, celkovými vyššími náklady a možnými následujícími problémy.

Pokud jako objednavatel překladu přijmete cenu, která bude přiměřená poskytnutým službám, a zvolíte dlouhodobější spolupráci s partnerem, který je schopen vám odborně poradit, je možno dosáhnout solidní kvality, nebudete mít vysokou cenu dalších překladů, nebudou problémy s komunikací, terminologie bude správná a jednotná, nebudou žádné dodatečné neplánované náklady na opravu textů atd.

A v konečném důsledku tato správná komunikace a správný postup prací a poradenství od poskytovatele překladatelských služeb přinese jak vysokou kvalitu technických překladů, tak i nejnižší celkové náklady za delší období stabilní spolupráce.

A právě o takovéto oboustranně prospěšné partnerství se zákazníky usilujeme.

Společnost ZELENKA má 20 let

Pondělí, 14. Červen, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Dosáhli jsme úspěchu? Naučili jsme se něco? Jsou naši zákazníci spokojeni?

Abych mohl odpovědět, budu muset nejprve trochu zavzpomínat, jaké byly naše začátky a jak jsme se postupně rozvíjeli.

V současné době je mnoho věcí naprostou samozřejmostí. Soukromé podnikání, internet nebo počítače. Před 20 lety tomu tak nebylo. Nebyla ještě ani stabilní politická situace, ani nebylo jasné, zda se tehdejší Československo bude ubírat demokratickou cestou.

Založit si soukromou firmu vyžadovalo sice určitou odvahu a dobrý odhad situace, ale pokud měl člověk dobrý podnikatelský plán, nebylo problémem si půjčit v bance potřebné množství peněz a začít.

Pokud jde o předmět podnikání (překládání, výuku jazyků a tlumočení), ten jsem zvolil z toho důvodu, že to byla moje práce v tehdejším Svitu Gottwaldov (dříve Baťa Zlín) a současně to byly i moje koníčky, kterými jsem si přivydělával. Respektoval jsem tedy přísloví „ševče, drž se svého kopyta“.

A tak jsme se stali pravděpodobně první nebo jednou z prvních ryze českých soukromých jazykových agentur po sametové revoluci.

Společnost jsme založili spolu s mojí ženou Věrou, která zajišťovala veškeré ekonomické záležitosti firmy a byla také mým jediným projektovým manažerem. Stalo se tak na konci května roku 1990.

Na následujícím obrázku je vidět, jak jsme tehdy vypadali.

Kancelář firmy ZELENKA v roce 1990

Kancelář firmy ZELENKA v roce 1990

V  prvních letech jsme samozřejmě nebyli hned společnost ZELENKA. Byla to klasická živnost na jméno. Proto i naše první logo bylo ZZ, což mohlo znamenat Zelenka Zlín nebo Zelenka – Zelenková, případně Zbyněk Zelenka. V zelených barvách působíme již čtvrtým rokem.

Společnost ZELENKA skončila až po 17 letech v zelených barvách

Společnost ZELENKA skončila až po 17 letech v zelených barvách

Zájem o jazykové služby (překlady, výuka a tlumočení) byl v 90. letech celkem silný, takže jsme měli poměrně slušné (z pohledu živnostníka) hospodářské výsledky hned od počátku. Např. kolem roku 1993 jsme mimo jiné měli asi 3000 žáků na základních školách ve Zlíně, kde jsme vyučovali většinou angličtinu a němčinu, a pracovali jsme asi s 50 překladateli a tlumočníky.

Silnější růst firmy je možno datovat přibližně do let 1998–2000, kdy se začaly masivně používat počítače a internetová síť, což bylo pro tuto činnost obzvláště důležité, ale hlavně – v té době začal v rodinné firmě pracovat syn Roman. Jeho působení a výsledky ve firmě byly od počátku velmi pozitivní.

Přibližně od roku 2003 jsme postupně zvyšovali počty interních pracovníků, počty překladatelů i počty zákazníků – a tedy i obrat firmy. Nárůst obratu jsme udrželi v posledních několika letech přibližně v rozsahu 30 % ročně, a to i v loňském krizovém roce. V posledních několika letech jsme také rozšířili počet našich poboček v různých státech světa a získali další významné zákazníky.

Při své práci usilujeme o co nejlepší komunikaci jak uvnitř firmy, tak i s našimi zákazníky, pracujeme pouze s velmi kvalitními překladateli, lektory a tlumočníky, používáme nejmodernější jazykové softwarové nástroje a máme vynikající tým interních pracovníků.

Pracujeme v souladu s mezinárodně uznávanými normami kvality – ČSN EN ISO 9001:2008 a ČSN EN 15038:2006.

To vše dohromady nám umožňuje udržet se na špici našeho tuzemského trhu v oblasti jazykových služeb a dává nám možnost další expanze do zahraničí.

Květen 2010

Květen 2010

Nedávno jsme spočítali, že jsme za těch uplynulých 20 let přeložili asi 200 000 000 slov (v přepočtu asi 1 000 000 normostran). Nevím, zda je to hodně, nebo málo, ale v každém případě z toho mám radost.

Nyní spolupracujeme přibližně s 3000 překladateli a máme více než 2000 stálých zákazníků. Chod společnosti zajišťuje 15 interních pracovníků.

Z malé rodinné firmy se stala mezinárodní společnost, která nyní působí v sedmi zemích světa.

Doufám tedy, že odpověď na všechny tři otázky položené na začátku tohoto článku je „snad ano“.

Style guide – co to je a k čemu slouží

Pátek, 23. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Style guide nebo-li také style manual je v podstatě příručka pro používání speciálních pravidel ve vytvářených dokumentech – jak z hlediska textového obsahu, tak i celkového vzhledu.

Style guide bývá vytvořen zpravidla pro konkrétní firmu, konkrétního dodavatele (např. dodavatele překladů nebo tvůrce webu), zákazníka nebo cílového čtenáře. Může mít různou podobu podle účelu použití.

V tomto příspěvku se zaměřím na style guide určený všeobecně pro firemní autory, kteří vytvářejí technickou, marketingovou nebo obchodní dokumentaci, a také na některá specifika, která by měl zahrnovat style guide pro překladatele nebo překladatelské agentury.

Je velmi důležité, aby byl style guide používán v první řadě všemi autory textů ve zdrojovém jazyce (tj. v jazyce, ve kterém se texty vytvářejí) a aby byla stanovena také pravidla pro jednotlivé cizí jazyky, do kterých se dokumentace překládá.

Pokud tato pravidla existují a jsou dlouhodobě autory používána, potom mohou být všechny zdrojové dokumenty jednotné. A je-li toto zajištěno, mohou být následovně jednotné i překlady do cizích jazyků. Při nich je potom možno použít CAT nástroje, a tedy zlepšit kvalitu, zvýšit rychlost překladů a snížit jejich cenu.

Při velkém objemu firemní dokumentace může být ušetřen (nebo také promrhán) poměrně významný objem finančních prostředků – hlavně při provádění korektur a stylistických úprav.

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Style guide obvykle zahrnuje pokyny:

  • pro používání schválené speciální firemní terminologie ve všech používaných jazycích včetně povolených slangových výrazů nebo standardních frází (slovník nebo překladatelská paměť bývají obvykle samostatnou částí, na kterou se style guide odkazuje), začít je možno již samotným názvem firmy – povolenými variantami názvu, např. Agentura Zelenka x agentura ZELENKA x společnost ZELENKA, nebo obecnými slovy jako klient x zákazník, client x customer,
  • pro používání referenčních materiálů – jak při tvorbě dokumentů, tak i při jejich překládání, odkazovat by se ale měl jen na ty dokumenty, ve který je použita odsouhlasená terminologie,
  • pro používání konkrétních slovníků nebo pravopisných pravidel,
  • jak používat (případně tvořit nebo aktualizovat) slovník nebo překladatelskou paměť,
  • co se nemá překládat,
  • pro výslovnost, pokud se záměrně liší od standardních pravidel, např. Student Agency [agency] x [eidžnsy],
  • pro používání obchodních značek, firemních názvů nebo funkcí,
  • pro formátování textu (velikost, barva a druh písma – fonty, zarovnání textu a jeho odsazování, jeho rozdělení do odstavců, psaní nadpisů, celkový vzhled a uspořádání textu),
  • pro používání firemního loga nebo loga certifikátů, v tomto případě stačí odkaz na CIM (corporate identity manual) – pokud jej má firma vytvořen,
  • pro používání, psaní a překládání zkratek (včetně vysvětlení jejich významu),
  • pro psaní čísel a jejich umísťování v tabulkách, psaní dat, měn, jednotek (míry, váhy apod.),
  • pro psaní malých a velkých písmen (v nadpisech, při vykání, po odrážkách, v buňkách tabulek apod.)
  • pro používání speciálních symbolů, mezer, pomlček, spojovníků, teček,
  • jaká kontrola pravopisu (spelling) má být použita, např. UK nebo US,
  • jaká délka vět má být upřednostňována,
  • jaký má být maximální počet znaků ve stanoveném poli nebo o kolik procent smí být překlad delší, aby se vešel do daného pole,
  • jak podrobně se mají určitá témata popisovat a do jaké hloubky rozebírat,
  • kdy má být používán spíše činný rod a kdy trpný,
  • pro konkrétní stylistiku definovanou pro určitého koncového čtenáře,
  • pro kompozici – některá slova mohou být při vytváření pro reklamní účely záměrně komolena, např. „angličtinkování“, případně pro účely importování textu z/do databází může být spojeno více slov dohromady, např. „GroupName“,
  • pro používání záhlaví a zápatí,
  • pro používání abecedních seznamů (indexů).

Tento seznam není vyčerpávající.

Některá z těchto pravidel mohou být podrobně rozpracována, některá úplně vynechána, jiná přidána. Variant je mnoho. V příručce může být uvedeno, „čemu se má dát přednost“, „co je pouze přípustné“ nebo „co je zakázáno používat“ apod.

Jde ale především o to:

  • aby stanovená specifická pravidla, byla používána jednotně v celé technické a obchodní dokumentaci, tzn. aby je měli k dispozici všichni ti, kdo ve firmě nebo externě tuto dokumentaci vytvářejí, aktualizují nebo publikují, a také ti, kdo ji překládají,
  • aby tato pravidla používali autoři dokumentace kontinuálně pro určitý typ již zveřejněných dokumentů nebo i kontinuálně pro určitého konkrétního zákazníka (nebo cílového čtenáře),
  • aby se nemusel každý dokument vždy speciálně kontrolovat, zda tato pravidla byla použita.

Style guide by měl obsahovat samozřejmě jen ta pravidla, která nejsou v obecných pravopisných pravidlech. Měl by být také průběžně zdokonalován a aktualizován.

Pokud je style guide ve firmě správně používán, potom budou všechny materiály přehledné, čtivé a přesné a účinnost marketingových textů bude větší. Firma se bude lépe prezentovat a bude mít méně práce jak s tvorbou textů, tak i jejich překlady a následnými opravami.

Jednoduše řečeno: MÉNĚ STAROSTÍ A VÍCE UŠETŘENÝCH PENĚZ.

Co stanovuje norma ČSN EN 15038 překladatelským agenturám?

Pondělí, 5. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Pokud překladatelská agentura (poskytovatel překladatelské služby) chce svým zákazníkům prodávat kvalitní a komplexní překladatelské služby, měla by všechny své pracovní procesy a postupy provádět v souladu:

  • jak s normou, která definuje požadavky na systém managementu kvality všeobecně, tedy v souladu s EN ISO 9001:2008,
  • tak i s normou ČSN EN 15038:2006, která stanovuje konkrétní požadavky na poskytování překladatelské služby – tj. požadavky, které má splňovat překladatelská agentura.

Nástrojem pro kontrolu, jak jsou plněny požadavky těchto norem, je systém interních a externích auditů, které musí být prováděny pravidelně.

Zavedení takového kontrolního systému je sice finančně, organizačně i časově náročné, ale po více než čtyřech letech zkušeností můžeme zodpovědně říci,

že toto rozhodnutí byl správný strategický krok, který umožnil naší společnosti (ZELENKA Czech Republic, s. r. o.) kromě jiného

  • zlepšit kvalitu služeb (a tedy i spokojenost našich zákazníků),

  • získávat větší zakázky (a tedy i zvýšit obrat).

logo-oncertPN-EN15038_256ios9001en15038_deutsch

Norma 15038 totiž kromě jiného stanovuje:

  • požadavky na profesionalitu a odbornost překladatelů i korektorů,
  • minimální požadavky na systém managementu kvality (ty úplné stanovuje norma ISO 9001),
  • požadavky na management projektu (projekt musí sledovat projektový manažer, který zodpovídá za to, že vše bude provedeno podle objednávky zákazníka a stanovených postupů v agentuře, že reklamace budou analyzovány, stanoveny příčiny chyb, že budou uplatněna opatření, aby se chyby neopakovaly atd.),
  • jak mají být řízeny vztahy mezi zákazníkem a agenturou s ohledem na poptávku (zákazník musí stanovit účel překladu, poskytnout speciální terminologii, definovat styl aj.) – což také znamená, že zákazník je povinen, pokud chce dostat překlad v nejvyšší kvalitě, komunikovat a spolupracovat s agenturou,
  • že musí být posouzena proveditelnost poptávky, zaslána nabídka, uzavřena dohoda,
  • že vše musí být dokumentováno, monitorováno, analyzováno,
  • že se všemi informacemi se musí nakládat podle stanoveného systému (např. ochrana dat),
  • jak má vypadat spolupráce všech zainteresovaných stran (že musí být zajištěna správná komunikace, předány všechny potřebné informace včetně překladatelské paměti nebo slovníku odborných výrazů – pokud existují, vyjasněn zdrojový text atd.),
  • že musí být zjišťováno, zda byly splněny požadavky zákazníka.

Zjišťování a zvyšování spokojenosti zákazníka přesně stanovuje zase norma 9001.

Z uvedeného je zřejmé, že tyto dvě normy se opravdu velmi vhodně doplňují a že použití jen jedné z nich nemůže zajistit ten nejlepší výsledek.

U obou norem je také patrné, že na první místo je vždy kladena spokojenost zákazníka.

Každý zákazník by si tedy měl rozmyslet, zda chce

  • být více spokojen, tedy použít překladatelskou agenturu, která splňuje požadavky těchto norem,

nebo

  • být méně spokojen, tedy použít agenturu, která se těmito normami neřídí.