Příspěvky na téma ‘překladatel’

Jak snížit cenu překladu – konkrétní příklad

Pátek, 22. Březen, 2013

Ing. Roman Zelenka

Snížit cenu překladu, zkrátit termín zhotovení, garantovat kvalitu překladu, připravit terminologický slovník a překladovou paměť – takové požadavky našich zákazníků musíme umět splnit. Pokud má překladatelský tým k dispozici správné technické vybavení, jde to.

V tomto článku zveřejňujeme podrobné informace o kalkulaci konkrétního projektu, který jsme realizovali pro našeho zákazníka.

Nejprve malé představení zákazníka a jeho projektu

IFSJedná se o společnost IFS, která dodává a implementuje IFS Aplikace™.

Tato společnost má více než 2 000 zákazníků a působí v 50 zemích, kde zaměstnává celkem 2 700 lidí. Požádali nás o lokalizaci (překlad a korektury) uživatelského rozhraní a dokumentace produktu IFS Aplikace™ o rozsahu 6490 normostran (1 621 536 slov) z anglického do českého jazyka.

Jak jsme postupovali

Pomocí CAT nástrojů jsme z celkového počtu 1 621 536 zdrojových slov identifikovali 742 540 slov, která se částečně nebo plně opakovala. Opakující se věty/slova bylo možno účtovat nižší sazbou.

Díky tomu jsme snížili cenu překladu o více než 30 %.

Podrobnější informace o CAT nástrojích si můžete přečíst v našem článku Překlady a CAT nástroje.

Na překladu pracovali současně čtyři překladatelé, kteří sdíleli překladatelskou paměť, tedy databázi již přeložených výrazů i celých vět.

Díky týmové práci jsme byli schopni dodat překlad za 206 dní.

Sdílením vytvořené překladové paměti a slovníku byla dodržena jednotná terminologie
a zajištěna konzistence celého překladu.

Přehledné znázornění základních parametrů v grafu a tabulce

V následujícím grafu a tabulce je vidět, jak mnoho se může lišit cena a termín zhotovení při použití CAT nástrojů nebo nepoužití CAT nástrojů.

graf

Pro srovnání je také uveden příklad práce překladatele na volné noze, který by pracoval sám a bez těchto nástrojů.

Parametr

Společnost ZELENKA
pomocí CAT
Agentura bez CAT nástrojů Překladatel
na volné noze

cena

1 298 898 Kč (při průměrné ceně 0,8 Kč za slovo)

1 947 000 Kč
(při běžné ceně 300 Kč za NS)


1 427 800 Kč
(při běžné ceně 220 Kč za NS)

termín zhotovení

206 dní při zapojení 4 překladatelů

270 dní při zapojení 4 překladatelů

1081 dní při zapojení jednoho překladatele

terminologický slovník a překladová paměť

zpracována překladová paměť a terminologický slovník

mohl by být zpracován  terminologický slovník v Excelu, ale nikoliv překladová paměť


žádný terminologický slovník ani překladová paměť

Z uvedeného grafu a tabulky je zřejmé, že jsme společnosti IFS dokázali s použitím CAT nástrojů významně snížit cenu a zkrátit dobu zhotovení překladu.

Navíc jsme připravili terminologický slovník a překladovou paměť. Díky tomu budeme moci i v budoucnu pro tuto společnost zajistit vysoce kvalitní překlady a jejich terminologickou jednotnost za velmi nízké ceny.

Pro lepší pochopení této problematiky doporučujeme také naše další články:
http://blog.zelenka.cz/2011/02/delate-vyberove-rizeni-na-dodavatele-prekladu/
http://blog.zelenka.cz/2012/05/prekladatelska-agentura-prekladatel-na-volne-noze/

Pokud vás toto řešení zaujalo, můžete se na nás kdykoliv obrátit (preklady@zelenka.cz). Zdarma s vámi tuto problematiku prokonzultujeme, provedeme orientační výpočty pro konkrétní situaci ve vaší firmě a navrhneme vám nejvhodnější řešení.

Překladatelská agentura, nebo překladatel na volné noze?

Pátek, 4. Květen, 2012

Ing. Zbyněk Zelenka

Pokud se rozhodujete, jestli objednat překlad u překladatelské agentury, nebo – za méně peněz – přímo u překladatele na volné noze, mohou vám následující informace vaše rozhodování usnadnit.

Jakou přidanou hodnotu získáte objednáním překladu u kvalitní překladatelské agentury?

Agentura vám poskytne zejména tyto výhody:

1. Nemusíte provádět žádnou personální práci.

Překladatelská agentura má k dispozici všechny potřebné profese: překladatele, korektory, IT specialisty, DTP specialisty, tlumočníky a další. Má s nimi uzavřené smlouvy a ručí za kvalitu jejich práce, dodržování mlčenlivosti apod. Nemusíte zjišťovat, zda tito pracovníci mají čas, zda mají potřebný software nebo zda jsou kvalifikovaní pro jeho používání. Naše agentura má více než 3000 takových pracovníků.

2. Všechny práce mohou být provedeny ve velmi krátkém dodacím termínu.

Překladatelská agentura má k dispozici rozsáhlou databázi výše uvedených profesí. Může z ní tedy vybírat podle nejrůznějších kritérií ty nejlepší a nejvhodnější překladatele a vytvářet z nich týmy pro velké projekty. Jeden překladatel by za jediný týden určitě nestihl přeložit 300 stran. Naše agentura má k dispozici dostatečný počet pečlivě prověřených odborníků pro všechny běžné jazykové kombinace a takovéto projekty běžně zajišťujeme. Máme překladatele na 110 cizích jazyků ve 220 různých oborech.

3. Od kvalitní a zkušené agentury můžete očekávat, že vám poradí, jak ušetřit čas i peníze.

Projektoví manažeři v překladatelské agentuře řeší denně překladatelské projekty. Pokud tuto práci dělají mnoho let, lze předpokládat, že vám opravdu dokážou poradit, jaký postup bude pro vás nejlepší a jaká technologie vám ušetří čas a peníze. Naše agentura je na trhu již 22 let a všichni naši interní i externí pracovníci mají mnohaletou praxi.

4. Kvalitní agentury mají nejmodernější technologie a nejnovější překladatelské nástroje.

Úspěšná agentura musí mít k dispozici všechny nejnovější technologie a nástroje, protože různí zákazníci mohou mít různé požadavky. Některé z těchto nástrojů jsou velmi drahé. Překladatelé na volné noze takto vybaveni být nemusejí. Dalším dobrým důvodem je, že certifikovaná agentura by měla mít na veškerý software platné licence. My tuto podmínku splňujeme.

5. Kvalitní evropské agentury pracují v souladu s oborovými normami ISO 9001 a EN 15038.

Interní a externí audity zkvalitňují veškerou řídicí i kontrolní činnost i v překladatelských agenturách. Všechny pracovní postupy jsou metodicky propracovány a jsou prováděny s profesionálním přístupem, přičemž základním cílem je neustálé zvyšování spokojenosti zákazníků. Naše překladatelská agentura má certifikáty kvality již 5 let.

ZELENKA_certifikaty_small

Mají-li tedy vaše překlady mít špičkovou kvalitu a jsou-li určeny k publikaci nebo důležitému technickému použití (návody ke strojům, propagační materiály, webové stránky apod.), měla by tato práce být z výše uvedených důvodů svěřena překladatelské agentuře.

Málokdo si také uvědomuje, že mírně vyšší cena od profesionální překladatelské agentury nemusí znamenat celkové vyšší výdaje – ty mohou být v konečném důsledku nižší.

U některých překladů je dokonce možné se použitím moderních technologií dostat pod cenu překladatele na volné noze.

Centrální útok na cenu a kvalitu překladů. Proč ne v Praze nebo Brně?

Úterý, 16. Listopad, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Naše překladatelská agentura plně využívá všech výhod centrálního řízení a zpracování překladů ve Zlíně již 20 let (přitom pobočky má i v Praze, Brně a Olomouci). Jaké výhody to přináší našim zákazníkům?

Pokud chceme dosáhnout hlavního požadavku zákazníka, to znamená „co nejnižší ceny a současně co nevyšší kvality“, potom musíme využít všech možností, jak tyto dva protichůdné parametry „sblížit“. Jednou z těchto možností je také centralizace prací – a to v místě s nižšími náklady.

Jak je díky tomu možno snižovat cenu?

Málokdo si uvědomuje, že součástí ceny za překlady jsou také výdaje agentury na tzv. infrastrukturu. Jedná se hlavně o pracovní prostory, kancelářskou techniku, hardware a software. A dále také např. výdaje na informační systém, aktualizaci dat a provoz celé firemní počítačové sítě včetně serverů.

Je-li nákup a provoz výše uvedeného řízen centrálně a všechna zařízení jsou využívána intenzivně, potom je možno tyto náklady významně zredukovat. Důležitý je také výběr lokality s nízkou cenou kancelářských prostor a služeb.

Zvyšování kvality prováděných překladů, a tedy i zvyšování spokojenosti zákazníka souvisí s centralizací také. Jsou-li všichni projektoví manažeři spolu s top managementem soustředěni na jednom místě, pak lze lépe, rychleji a levněji řešit všechny komunikační záležitosti (jak vzájemně mezi sebou, tak i se zákazníky). Vzájemná informovanost na všech úrovních je kvalitnější a obsluha zákazníka je rychlejší.

Je také možno lépe obsazovat kapacitu jednotlivých projektových manažerů a přizpůsobovat ji podle specializace na daný obor, jazyk nebo podle konkrétního zákazníka.

Dodržování kvality podle norem ISO 9001 a EN 15038 se také provádí lépe na jednom místě. S tím souvisejí i různá měření a analýzy (např. zjišťování spokojenosti zákazníků nebo hodnocení kvality překladů), řešení reklamací a další činnosti.

ZELENKA - Praha, Brno, Olomouc, Zlín

ZELENKA - Praha, Brno, Olomouc, Zlín

A na závěr to nejdůležitější – personální práce a komunikace s hlavní „výrobní silou“, tzn. s překladateli. Vytváření, aktualizace a používání databáze překladatelů na jednom místě je také výhodou. I když přístup do ní je možný v podstatě odkudkoliv na světě. Projektoví manažeři totiž musejí často při vytváření týmů překladatelů komunikovat mezi sebou a konzultovat např. jejich obsazenost.

Sami překladatelé musejí být zase naopak rozmístěni po celém světě (nejen v České republice – Praha, Brno, Olomouc, Zlín), protože je důležité, aby žili v prostředí toho jazyka, do kterého překládají.

Posláním našich poboček (nyní v devíti městech a pěti státech) je tedy především komunikace se zákazníky – marketingem počínaje a osobními jednáními konče – a nikoliv řízení objednaných projektů.

Díky centralizaci prací jsme schopni zvládnout velký počet rozsáhlých překladatelských projektů za kratší dobu, jsme schopni lépe a kvalitněji komunikovat se zákazníky, lépe dodržovat a kontrolovat všechny postupy a procesy. Chování celé společnosti je v důsledku toho ekonomičtější a je možno nabízet konkurenceschopnější ceny při zachování vysoké kvality překladů.


Style guide – co to je a k čemu slouží

Pátek, 23. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Style guide nebo-li také style manual je v podstatě příručka pro používání speciálních pravidel ve vytvářených dokumentech – jak z hlediska textového obsahu, tak i celkového vzhledu.

Style guide bývá vytvořen zpravidla pro konkrétní firmu, konkrétního dodavatele (např. dodavatele překladů nebo tvůrce webu), zákazníka nebo cílového čtenáře. Může mít různou podobu podle účelu použití.

V tomto příspěvku se zaměřím na style guide určený všeobecně pro firemní autory, kteří vytvářejí technickou, marketingovou nebo obchodní dokumentaci, a také na některá specifika, která by měl zahrnovat style guide pro překladatele nebo překladatelské agentury.

Je velmi důležité, aby byl style guide používán v první řadě všemi autory textů ve zdrojovém jazyce (tj. v jazyce, ve kterém se texty vytvářejí) a aby byla stanovena také pravidla pro jednotlivé cizí jazyky, do kterých se dokumentace překládá.

Pokud tato pravidla existují a jsou dlouhodobě autory používána, potom mohou být všechny zdrojové dokumenty jednotné. A je-li toto zajištěno, mohou být následovně jednotné i překlady do cizích jazyků. Při nich je potom možno použít CAT nástroje, a tedy zlepšit kvalitu, zvýšit rychlost překladů a snížit jejich cenu.

Při velkém objemu firemní dokumentace může být ušetřen (nebo také promrhán) poměrně významný objem finančních prostředků – hlavně při provádění korektur a stylistických úprav.

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Style guide obvykle zahrnuje pokyny:

  • pro používání schválené speciální firemní terminologie ve všech používaných jazycích včetně povolených slangových výrazů nebo standardních frází (slovník nebo překladatelská paměť bývají obvykle samostatnou částí, na kterou se style guide odkazuje), začít je možno již samotným názvem firmy – povolenými variantami názvu, např. Agentura Zelenka x agentura ZELENKA x společnost ZELENKA, nebo obecnými slovy jako klient x zákazník, client x customer,
  • pro používání referenčních materiálů – jak při tvorbě dokumentů, tak i při jejich překládání, odkazovat by se ale měl jen na ty dokumenty, ve který je použita odsouhlasená terminologie,
  • pro používání konkrétních slovníků nebo pravopisných pravidel,
  • jak používat (případně tvořit nebo aktualizovat) slovník nebo překladatelskou paměť,
  • co se nemá překládat,
  • pro výslovnost, pokud se záměrně liší od standardních pravidel, např. Student Agency [agency] x [eidžnsy],
  • pro používání obchodních značek, firemních názvů nebo funkcí,
  • pro formátování textu (velikost, barva a druh písma – fonty, zarovnání textu a jeho odsazování, jeho rozdělení do odstavců, psaní nadpisů, celkový vzhled a uspořádání textu),
  • pro používání firemního loga nebo loga certifikátů, v tomto případě stačí odkaz na CIM (corporate identity manual) – pokud jej má firma vytvořen,
  • pro používání, psaní a překládání zkratek (včetně vysvětlení jejich významu),
  • pro psaní čísel a jejich umísťování v tabulkách, psaní dat, měn, jednotek (míry, váhy apod.),
  • pro psaní malých a velkých písmen (v nadpisech, při vykání, po odrážkách, v buňkách tabulek apod.)
  • pro používání speciálních symbolů, mezer, pomlček, spojovníků, teček,
  • jaká kontrola pravopisu (spelling) má být použita, např. UK nebo US,
  • jaká délka vět má být upřednostňována,
  • jaký má být maximální počet znaků ve stanoveném poli nebo o kolik procent smí být překlad delší, aby se vešel do daného pole,
  • jak podrobně se mají určitá témata popisovat a do jaké hloubky rozebírat,
  • kdy má být používán spíše činný rod a kdy trpný,
  • pro konkrétní stylistiku definovanou pro určitého koncového čtenáře,
  • pro kompozici – některá slova mohou být při vytváření pro reklamní účely záměrně komolena, např. „angličtinkování“, případně pro účely importování textu z/do databází může být spojeno více slov dohromady, např. „GroupName“,
  • pro používání záhlaví a zápatí,
  • pro používání abecedních seznamů (indexů).

Tento seznam není vyčerpávající.

Některá z těchto pravidel mohou být podrobně rozpracována, některá úplně vynechána, jiná přidána. Variant je mnoho. V příručce může být uvedeno, „čemu se má dát přednost“, „co je pouze přípustné“ nebo „co je zakázáno používat“ apod.

Jde ale především o to:

  • aby stanovená specifická pravidla, byla používána jednotně v celé technické a obchodní dokumentaci, tzn. aby je měli k dispozici všichni ti, kdo ve firmě nebo externě tuto dokumentaci vytvářejí, aktualizují nebo publikují, a také ti, kdo ji překládají,
  • aby tato pravidla používali autoři dokumentace kontinuálně pro určitý typ již zveřejněných dokumentů nebo i kontinuálně pro určitého konkrétního zákazníka (nebo cílového čtenáře),
  • aby se nemusel každý dokument vždy speciálně kontrolovat, zda tato pravidla byla použita.

Style guide by měl obsahovat samozřejmě jen ta pravidla, která nejsou v obecných pravopisných pravidlech. Měl by být také průběžně zdokonalován a aktualizován.

Pokud je style guide ve firmě správně používán, potom budou všechny materiály přehledné, čtivé a přesné a účinnost marketingových textů bude větší. Firma se bude lépe prezentovat a bude mít méně práce jak s tvorbou textů, tak i jejich překlady a následnými opravami.

Jednoduše řečeno: MÉNĚ STAROSTÍ A VÍCE UŠETŘENÝCH PENĚZ.

Překlad si uděláme sami – je to levnější

Středa, 21. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

S tímto názorem se setkáváme poměrně často. Pokud se ale někdo domnívá, že toto tvrzení je vždy pravdivé, měl by si vzít do ruky kalkulačku a věnovat pár minut počítání. Výsledkem bude nejspíše překvapen.

Budeme srovnávat současnou cenu překladu od překladatelské agentury (středně vysokou cenu) a náklady na interního zaměstnance – pověřeného překládáním ve firmě (s průměrnou mzdou vedoucího pracovníka).

Pro jednoduchost budeme srovnávat cenu odborného překladu z češtiny do angličtiny o rozsahu 1 500 slov, tj. přibližně o rozsahu 6 normostran, prováděného bez korektury (tj. bez kontroly druhým překladatelem).

Budeme předpokládat, že interní překladatel bude nejen zkušeným odborníkem na daný obor, ale i zručným překladatelem, stejně tak jako překladatel agentury. Také budeme předpokládat, že budou stejně výkonní a oba tento překlad provedou za 8 pracovních hodin, což je průměrná doba na takový překlad u agentury.

Budeme předpokládat, že interní překladatel bude manažer s průměrným hrubým platem přibližně 40 000 Kč, tj. 29 630 Kč čistého. V různých odvětvích a zejména také různých státech se tato částka přirozeně bude odlišovat. Často se ale stává, že tuto práci dělá jednatel, obchodní ředitel nebo marketingový ředitel – tzn. za vyšší mzdu, než je v tomto příkladě uvedeno.

Mzdové náklady na 8 hodin práce interního překladatele tedy budou v průměru minimálně
2 552 Kč
(319 Kč × 8 h).

Také je nutno vzít v úvahu, že interní překladatel ve firmě bývá zpravidla pomalejší a obvykle může pracovat na překladu déle než profesionální překladatel. Ten je placený „úkolově“ za slovo, nikoliv za hodinu. A pokud se v průběhu překladu ukáže, že provedení je obtížnější, než se na počátku zdálo, a překlad bude vyžadovat delší čas, pak si interní překladatel tento čas navíc se svým vedoucím domluví. Agentura ale musí překlad provést v dohodnuté ceně a v dohodnutém termínu – nemůže si vyúčtovat žádné dodatečné náklady.

Mohli bychom přičíst také další náklady na interního překladatele, např. na hardware, software nebo pracovní místo, protože agentura má takové náklady de facto v ceně zohledněny.

Reálná cena za překlad od agentury se bude pohybovat kolem 2 175 Kč – při ceně za slovo 1,45 Kč (1,45 × 1 500 slov).

Cena agentury navíc zahrnuje kontrolu kvality překladu, případně výhody plynoucí z použití CAT nástrojů (SDL Trados, Transit aj.):

  • konzistence překladu a jednotné použití odborných výrazů,
  • možnost provést překlad ještě rychleji a levněji,
  • kontrola úplnosti překladu atd.

Kromě toho jsou zde ještě další důležité parametry, které agentura splní za nižší náklady. Jedná se například o:

  • pružnost a rychlost provedení, protože má k dispozici větší počet odborných překladatelů,
  • aktualizaci terminologického slovníku,
  • vedení evidence projektu,
  • zálohování dat,
  • ochranu dat.

Cena při provedení vlastními silami (uděláme si sami ve firmě) by podle tohoto příkladu byla nejméně o 17 % dražší, a pokud bychom zaúčtovali všechny další reálné náklady na interního překladatele, bylo by to spíše až o 30 nebo i 40 % více.

Použít vlastního překladatele nebo překladatelskou agenturu?

Použít vlastního překladatele nebo překladatelskou agenturu?

Přirozeně lze pochopit snahu o „vytížení“ interních odborných pracovníků v době krize i za cenu vyšších nákladů na jejich „náhradní“ práci. Dát výpověď takovému pracovníkovi by se nemuselo vyplatit, protože později – v době růstu firmy, bychom takového odborníka museli opět za nemalé náklady hledat. Toto řešení by se ale nemělo stát obvyklou rutinou, protože vyšší náklady jsou pouze a jen vyšší náklady a ten, kdo se nebude snažit je snížit, může přijít o svou konkurenceschopnost.

Také je otázkou, zda se firmě vyplatí mít své vlastní překladatelské oddělení. Je dobré spočítat celkové množství provedených překladů za rok a náklady porovnat s cenou, za kterou by tyto překlady provedla agentura (se všemi přidanými hodnotami).

Z těchto důvodů by si měl každý objednavatel překladu před rozhodnutím „uděláme si sami“ provést reálnou kalkulaci všech svých nákladů a teprve potom tyto náklady srovnávat s navrženou cenou od agentury, která pracuje za cenu jasně stanovenou podle počtu slov nebo normostran a je schopna předem sdělit termín dodání, za který ručí.

Všechny výše uvedené požadavky na provedení překladu – zvláště větších a vícejazyčných projektů – může lépe zajistit profesionální agentura než individuální interní překladatel bez speciálního softwarového vybavení. Princip nákladové efektivnosti outsourcingu se i v této branži zdá zcela jednoznačný.

Odbornost a zkušenosti interních pracovníků mohou být naopak velmi dobře využity pro konzultaci speciálních termínů, které mají být používány odlišně od běžných zvyklostí. Také mohou být využity v případě malých projektů nebo projektů neurčených k veřejné prezentaci, u kterých se nemusí provádět korektury, není třeba používat speciální softwarové nástroje, vést terminologický slovník atd. Zde se tyto cenové rozdíly tolik neprojeví a použití interního překladatele může být vhodné.

Je tedy zřejmé, že při použití stejně rychlých a kvalitních překladatelů je agentura levnější a může zajistit rychlejší a komplexní řešení se všemi zárukami.

Tajemství tohoto úspěchu je možno vidět ve velmi úzké specializaci překladatelských agentur a poměrně tvrdých tržních podmínkách uplatňovaných při spolupráci mezi překladateli, agenturami a jejich zákazníky – ve srovnání s podmínkami ve firmách, které nebývají pro interní překladatele nastaveny tak tvrdě.

Co stanovuje norma ČSN EN 15038 překladatelským agenturám?

Pondělí, 5. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Pokud překladatelská agentura (poskytovatel překladatelské služby) chce svým zákazníkům prodávat kvalitní a komplexní překladatelské služby, měla by všechny své pracovní procesy a postupy provádět v souladu:

  • jak s normou, která definuje požadavky na systém managementu kvality všeobecně, tedy v souladu s EN ISO 9001:2008,
  • tak i s normou ČSN EN 15038:2006, která stanovuje konkrétní požadavky na poskytování překladatelské služby – tj. požadavky, které má splňovat překladatelská agentura.

Nástrojem pro kontrolu, jak jsou plněny požadavky těchto norem, je systém interních a externích auditů, které musí být prováděny pravidelně.

Zavedení takového kontrolního systému je sice finančně, organizačně i časově náročné, ale po více než čtyřech letech zkušeností můžeme zodpovědně říci,

že toto rozhodnutí byl správný strategický krok, který umožnil naší společnosti (ZELENKA Czech Republic, s. r. o.) kromě jiného

  • zlepšit kvalitu služeb (a tedy i spokojenost našich zákazníků),

  • získávat větší zakázky (a tedy i zvýšit obrat).

logo-oncertPN-EN15038_256ios9001en15038_deutsch

Norma 15038 totiž kromě jiného stanovuje:

  • požadavky na profesionalitu a odbornost překladatelů i korektorů,
  • minimální požadavky na systém managementu kvality (ty úplné stanovuje norma ISO 9001),
  • požadavky na management projektu (projekt musí sledovat projektový manažer, který zodpovídá za to, že vše bude provedeno podle objednávky zákazníka a stanovených postupů v agentuře, že reklamace budou analyzovány, stanoveny příčiny chyb, že budou uplatněna opatření, aby se chyby neopakovaly atd.),
  • jak mají být řízeny vztahy mezi zákazníkem a agenturou s ohledem na poptávku (zákazník musí stanovit účel překladu, poskytnout speciální terminologii, definovat styl aj.) – což také znamená, že zákazník je povinen, pokud chce dostat překlad v nejvyšší kvalitě, komunikovat a spolupracovat s agenturou,
  • že musí být posouzena proveditelnost poptávky, zaslána nabídka, uzavřena dohoda,
  • že vše musí být dokumentováno, monitorováno, analyzováno,
  • že se všemi informacemi se musí nakládat podle stanoveného systému (např. ochrana dat),
  • jak má vypadat spolupráce všech zainteresovaných stran (že musí být zajištěna správná komunikace, předány všechny potřebné informace včetně překladatelské paměti nebo slovníku odborných výrazů – pokud existují, vyjasněn zdrojový text atd.),
  • že musí být zjišťováno, zda byly splněny požadavky zákazníka.

Zjišťování a zvyšování spokojenosti zákazníka přesně stanovuje zase norma 9001.

Z uvedeného je zřejmé, že tyto dvě normy se opravdu velmi vhodně doplňují a že použití jen jedné z nich nemůže zajistit ten nejlepší výsledek.

U obou norem je také patrné, že na první místo je vždy kladena spokojenost zákazníka.

Každý zákazník by si tedy měl rozmyslet, zda chce

  • být více spokojen, tedy použít překladatelskou agenturu, která splňuje požadavky těchto norem,

nebo

  • být méně spokojen, tedy použít agenturu, která se těmito normami neřídí.

Jak se stát profesionálním překladatelem?

Čtvrtek, 25. Únor, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Začněme např. formálním vzděláním. Překladatel by měl mít vysokoškolské vzdělání. Výjimečně sice existují kvalitní překladatelé bez vysoké školy, ale ti musejí zase splňovat vyšší požadavky na překladatelskou praxi (viz norma ČSN EN 15038).

Samotná vysoká škola se zaměřením na překladatelství ale nestačí. Po jejím ukončení jsou zkušenosti překladatele s konkrétními obory obvykle malé. To bývá základním problémem, protože překlad běžného (tj. neodborného textu) je žádán u agentury málokdy.

Nebude-li překladatel odborníkem na konkrétní problematiku, např. na elektrotechniku, informační technologie, ortopedii, metalurgii, stavebnictví či jakýkoliv jiný konkrétní obor, těžko může očekávat, že se stane žádaným překladatelem.

Existují dvě hlavní cesty, jak dosáhnout současně kvalitních znalostí jazyka i znalostí odborných.

První možností je, stát se nejprve odborníkem na danou problematiku. To znamená vystudovat vysokou školu se zaměřením na určitý obor (např. stát se strojním inženýrem), mít praxi v tomto oboru a při tom studovat daný jazyk. Tato cesta se zdá být z hlediska dosažení odborných i jazykových znalostí nejlepší, protože zájmem studenta byla nejen odborná specializace, ale i jazyk. Inženýr s odbornou specializací a dobrou znalostí světových jazyků se stane uznávaným odborníkem snadněji.

Druhou možností je vystudovat nejprve příslušnou lingvisticky zaměřenou vysokou školu a teprve potom se zaměřit na odbornou specializaci, např. na právo, marketing, automobilový průmysl, či cokoliv jiného. A to může být problém. Jestliže někoho zajímala lingvistika všeobecně, nepředpokládá se, že by ho také od počátku zajímala např. problematika odpadních vod nebo koželužství, natož aby byl v daném oboru uznávaným specialistou.

Obě tyto cesty jsou možné, ale každá z nich má své výhody i nevýhody. Cíl je však jen jeden, stát se odborníkem na určitou problematiku a přitom být vynikajícím lingvistou.

Kromě toho je třeba být komunikativní, být agentuře stále k dispozici, mít rychlé připojení na internet a především – umět používat moderní softwarové nástroje (nejnovější elektronické slovníky nebo software pro překladatele, jako je např. SDL Trados).

Pouze kombinace těchto znalostí, schopností a technického vybavení může vést k profesionálnímu překládání.

Stát se profesionálním překladatelem není jednoduché.

Stát se profesionálním překladatelem není jednoduché.

Jestliže si uchazeč vybere např. naši společnost (www.zelenka.cz), musí počítat s tím, že mu bude během přijímací procedury položeno mnoho otázek.

Některé z nich jsou všeobecné, další se týkají vzdělání, technického vybavení, jazykových schopností a na závěr jsou požadovány např. reference. A ty bývají často kamenem úrazu překladatelů-začátečníků.

Jak mohu mít nějaké reference, když právě začínám?“ říkají zájemci.

Je jasné, že začátečník nemá praxi ani reference od zákazníků. Pokud je ale o svých kvalitách přesvědčen, může zpočátku nabídnout např. nižší cenu, aby agentura mohla provést navíc příslušné korektury.

A jestliže se ukáže, že jeho překlady jsou opravdu kvalitní, sazby se mohou brzy zvýšit na úroveň profesionálů – i bez referencí!

Druhou možností je začít pracovat se zákazníky, kteří nemají tak vysoké přijímací požadavky.

Cílový jazyk (tj. ten, do kterého se překládá) by měl být rodným jazykem uchazeče. Nutná je znalost nejen gramatiky, ale i stylistiky. Jazykový cit pro stylistiku totiž každý člověk nemá, i když svůj rodný jazyk ovládá gramaticky perfektně. Přeložený text se musí mnohdy přestylizovat, aby byl pro cílového čtenáře pochopitelný a čtivý. A k tomu je nutné mít jazykový cit.

Mnohdy se musí také pracovat se zdrojovým textem, který obsahuje chyby a vytvořit z něj perfektní překlad stylisticky upravený pro cílového čtenáře.

Velmi záleží také na tom, zda uchazečem nabízená jazyková kombinace a obor jsou v danou dobu požadovány od zákazníků. Bude-li uchazeč nabízet např. pouze znalost trestního práva v kombinaci mandarínská čínština a japonština, těžko mu budeme moci pravidelně zadávat práci.

Čím speciálnější je odbornost a čím neobvyklejší je kombinace jazyků, tím menší je šance získat práci. Takový specialista musí své schopnosti nabídnout mnoha překladatelským agenturám, aby dosáhl svého uplatnění.

Pokud ale bude mít znalosti „žádaných“ oborů v obvyklých jazykových kombinacích (např. angličtina – čeština), potom si může být téměř jist, že bude mít dostatek práce.

A na závěr snad ještě jedna důležitá dovednost. Předpokládá se, že profesionální překladatel píše rychle. Pomalost může být problémem, protože termíny odevzdávání práce jsou velmi často „šibeniční“.

Společnost ZELENKA, stejně jako ostatní poskytovatelé překladatelských služeb, neustále vyhledávají překladatele a zdokonalují své personální databáze. Jejich dodavatelé ale musejí nabízet opravdu velmi vysokou kvalitu své práce.