Příspěvky na téma ‘content management’

Jak snížit cenu překladu – konkrétní příklad

 Pátek, 22. Březen, 2013

Ing. Roman Zelenka

Snížit cenu překladu, zkrátit termín zhotovení, garantovat kvalitu překladu, připravit terminologický slovník a překladovou paměť – takové požadavky našich zákazníků musíme umět splnit. Pokud má překladatelský tým k dispozici správné technické vybavení, jde to.

V tomto článku zveřejňujeme podrobné informace o kalkulaci konkrétního projektu, který jsme realizovali pro našeho zákazníka.

Nejprve malé představení zákazníka a jeho projektu

IFSJedná se o společnost IFS, která dodává a implementuje IFS Aplikace™.

Tato společnost má více než 2 000 zákazníků a působí v 50 zemích, kde zaměstnává celkem 2 700 lidí. Požádali nás o lokalizaci (překlad a korektury) uživatelského rozhraní a dokumentace produktu IFS Aplikace™ o rozsahu 6490 normostran (1 621 536 slov) z anglického do českého jazyka.

Jak jsme postupovali

Pomocí CAT nástrojů jsme z celkového počtu 1 621 536 zdrojových slov identifikovali 742 540 slov, která se částečně nebo plně opakovala. Opakující se věty/slova bylo možno účtovat nižší sazbou.

Díky tomu jsme snížili cenu překladu o více než 30 %.

Podrobnější informace o CAT nástrojích si můžete přečíst v našem článku Překlady a CAT nástroje.

Na překladu pracovali současně čtyři překladatelé, kteří sdíleli překladatelskou paměť, tedy databázi již přeložených výrazů i celých vět.

Díky týmové práci jsme byli schopni dodat překlad za 206 dní.

Sdílením vytvořené překladové paměti a slovníku byla dodržena jednotná terminologie
a zajištěna konzistence celého překladu.

Přehledné znázornění základních parametrů v grafu a tabulce

V následujícím grafu a tabulce je vidět, jak mnoho se může lišit cena a termín zhotovení při použití CAT nástrojů nebo nepoužití CAT nástrojů.

graf

Pro srovnání je také uveden příklad práce překladatele na volné noze, který by pracoval sám a bez těchto nástrojů.

Parametr

 Společnost ZELENKA
pomocí CAT		 Agentura bez CAT nástrojů Překladatel
na volné noze

cena

1 298 898 Kč (při průměrné ceně 0,8 Kč za slovo)

1 947 000 Kč
(při běžné ceně 300 Kč za NS)
1 427 800 Kč
(při běžné ceně 220 Kč za NS)

termín zhotovení

206 dní při zapojení 4 překladatelů

270 dní při zapojení 4 překladatelů

 1081 dní při zapojení jednoho překladatele

terminologický slovník a překladová paměť

zpracována překladová paměť a terminologický slovník

mohl by být zpracován  terminologický slovník v Excelu, ale nikoliv překladová paměť
žádný terminologický slovník ani překladová paměť

Z uvedeného grafu a tabulky je zřejmé, že jsme společnosti IFS dokázali s použitím CAT nástrojů významně snížit cenu a zkrátit dobu zhotovení překladu.

Navíc jsme připravili terminologický slovník a překladovou paměť. Díky tomu budeme moci i v budoucnu pro tuto společnost zajistit vysoce kvalitní překlady a jejich terminologickou jednotnost za velmi nízké ceny.

Pro lepší pochopení této problematiky doporučujeme také naše další články:
http://blog.zelenka.cz/2011/02/delate-vyberove-rizeni-na-dodavatele-prekladu/
http://blog.zelenka.cz/2012/05/prekladatelska-agentura-prekladatel-na-volne-noze/

Pokud vás toto řešení zaujalo, můžete se na nás kdykoliv obrátit (preklady@zelenka.cz). Zdarma s vámi tuto problematiku prokonzultujeme, provedeme orientační výpočty pro konkrétní situaci ve vaší firmě a navrhneme vám nejvhodnější řešení.

Tagy: , , , , , , , ,
Publikováno v 1 - Překlady | Komentáře nejsou povoleny

Zajišťujete překlady moderním způsobem?

 Úterý, 21. Prosinec, 2010

Jedině tak zabráníte finančním ztrátám.

Ing. Zbyněk Zelenka

Co to znamená „moderním způsobem“?

Bavíme se o situaci, která může nastat ve firmě, která celkově roste, množství firemních dokumentů se zvyšuje, a vzrůstají tedy i náklady na překlady.

Pokud není vytvářena tzv. překladatelská paměť, potom ani terminologie v celé firemní dokumentaci nemůže být používána jednotně a dochází k chybám, které se ještě dále rozmnožují s počtem překládaných jazykových kombinací.

Každá aktualizace manuálů nebo jiných dokumentů je překládána znovu včetně všech vět, které již jednou byly přeloženy.

Jestliže vám nevadí, že firma tímto způsobem přichází o spoustu peněz, které by mohly být použity jinak (třeba i do vaší mzdy), potom je zbytečné číst dále.

graf

Pokud si uvědomujete, že u vás ve firmě není dokumentace připravena pro zpracování moderními lingvistickými nástroji, že je vedena v nevhodných formátech, že není vytvářen a aktualizován slovník firemní terminologie, ale vy máte zájem tento stav změnit, potom čtěte určitě dál.

Je nutno si uvědomit, že nápravu tohoto stavu může provést pouze vedení vaší firmy, uvnitř vaší firmy. Nikoliv jen tím, že např. změní externího dodavatele překladů. Dodavatel překladů, pokud je opravdovým profesionálem, může velmi významně poradit a aktivně se na řešení podílet. Úplně sám však tato řešení zavést nemůže.

Vedení firmy by se mělo začít zabývat následujícími osmi otázkami:
(a naši odborníci vám na ně v případě zájmu, mohou odpovědět)

  1. Co je třeba udělat, abychom mohli provádět překlady za pomoci počítače a používat moderní lingvistické nástroje (CAT – computer aided translation)?
  2. Je pro nás vhodné použití nástrojů pro tvorbu dokumentů (authoring tools)?
  3. Co je to překladatelský management (translation management)? Mohli bychom jej zavést?
  4. Jaké existují nástroje pro vytváření překladatelské paměti (TM – translation memory)?
  5. Nebylo by vhodné zavést strojové překladání (MT – machine translation)?
  6. Můžeme použít nástroje pro zajištění kvality překladů (QA – quality assurance)?
  7. Je pro náš stále rostoucí rozsah dokumentace vhodné zavedení komplexního systému pro správu dokumentace (CM – content management)? Nebo stačí nějaké dílčí řešení?
  8. Jaké úspory nám může zavedení uvedených nástrojů a řešení přinést?

Proč si tyto otázky vedení firmy neklade? Jaké jsou důvody, že to už dávno někdo neřeší?

Osm hlavních příčin vidíme takto:

  1. Vedení firem je málo informováno o možných finančních úsporách a má malý zájem nechat si poradit. Z toho vyplývá i malá ochota k investicím, u nichž není přesně známá návratnost.
  2. Systémy pro správu dokumentace jsou sice komplexní, ale současně relativně složité, což odrazuje od jejich zavedení. Fakt je ale ten, že se hned nemusí zavádět celý složitý systém.
  3. Není běžně rozšířeno poradenství ze strany poskytovatelů překladatelských služeb.
  4. Problematika moderních jazykových řešení je manažery ve firmách podceňována a odkládána jako méně důležitá. Pracovníci, kteří objednávají překlady, nemají příslušné pravomoci k zavedení změn, i když by je zavést chtěli a uvědomují si jejich důležitost.
  5. Komunikace mezi nižším managementem, který provádí výkonnou práci, a vyšším managementem, který rozhoduje o investicích a systémových změnách, není příliš dobrá.
  6. Nebývá v pořádku komunikace ani na stejné úrovni, např. mezi dokumentačním oddělením a marketingovým. Je běžnou praxí, že různé druhy dokumentů, jako jsou webové stránky, propagační materiály, uživatelské příručky, návody k použití, technická dokumentace nebo smlouvy vytvářejí a aktualizují různá oddělení a přirozeně každé „si jede po svém“ a vzájemně spolu moc nekomunikují. Dokumenty jsou potom v různých formátech, jiným stylem a s různou terminologií.
  7. Protože nebývá v pořádku komunikace mezi těmito odděleními, není ani snaha, aby se tato oddělení dohodla, že bude s poskytovatelem jazykových služeb komunikovat centrálně za zákazníka jen jedno oddělení, např. nějaký správce dokumentace. To znamená, že často neexistuje centrální a systémová správa dokumentace.
  8. Je podceňován fakt, že kvalitní správa veškeré dokumentace, a tedy i vysoká kvalita překladů je nutná pro kvalitní prezentaci firmy. Což je významná podnikatelská výhoda.

Prvním krokem, jak tuto situaci začít řešit, je tedy analýza současného stavu. Poraďte se s odborníky a nechte se informovat o vhodnosti nasazení výše zmiňovaných nástrojů.

Společnost ZELENKA je připravena pro své zákazníky toto odborné poradenství provést a navrhnout zavedení toho nejvhodnějšího řešení. U zákazníků, kde se nám podařilo ve spolupráci s vedením firmy takové změny prosadit, byl další růst nákladů za překlady významně snížen, efektivnost zpracování dokumentací a jejích překladů byla zvýšena a spokojenost zákazníků se zlepšila. A to je náš hlavní cíl.


Tagy: , , , , , , , , , ,
Publikováno v 2 - Překladatelské nástroje | Bez komentáře »

Style guide – co to je a k čemu slouží

 Pátek, 23. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

Style guide nebo-li také style manual je v podstatě příručka pro používání speciálních pravidel ve vytvářených dokumentech – jak z hlediska textového obsahu, tak i celkového vzhledu.

Style guide bývá vytvořen zpravidla pro konkrétní firmu, konkrétního dodavatele (např. dodavatele překladů nebo tvůrce webu), zákazníka nebo cílového čtenáře. Může mít různou podobu podle účelu použití.

V tomto příspěvku se zaměřím na style guide určený všeobecně pro firemní autory, kteří vytvářejí technickou, marketingovou nebo obchodní dokumentaci, a také na některá specifika, která by měl zahrnovat style guide pro překladatele nebo překladatelské agentury.

Je velmi důležité, aby byl style guide používán v první řadě všemi autory textů ve zdrojovém jazyce (tj. v jazyce, ve kterém se texty vytvářejí) a aby byla stanovena také pravidla pro jednotlivé cizí jazyky, do kterých se dokumentace překládá.

Pokud tato pravidla existují a jsou dlouhodobě autory používána, potom mohou být všechny zdrojové dokumenty jednotné. A je-li toto zajištěno, mohou být následovně jednotné i překlady do cizích jazyků. Při nich je potom možno použít CAT nástroje, a tedy zlepšit kvalitu, zvýšit rychlost překladů a snížit jejich cenu.

Při velkém objemu firemní dokumentace může být ušetřen (nebo také promrhán) poměrně významný objem finančních prostředků – hlavně při provádění korektur a stylistických úprav.

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Ukázka style guide společnosti Microsoft

Style guide obvykle zahrnuje pokyny:

  • pro používání schválené speciální firemní terminologie ve všech používaných jazycích včetně povolených slangových výrazů nebo standardních frází (slovník nebo překladatelská paměť bývají obvykle samostatnou částí, na kterou se style guide odkazuje), začít je možno již samotným názvem firmy – povolenými variantami názvu, např. Agentura Zelenka x agentura ZELENKA x společnost ZELENKA, nebo obecnými slovy jako klient x zákazník, client x customer,
  • pro používání referenčních materiálů – jak při tvorbě dokumentů, tak i při jejich překládání, odkazovat by se ale měl jen na ty dokumenty, ve který je použita odsouhlasená terminologie,
  • pro používání konkrétních slovníků nebo pravopisných pravidel,
  • jak používat (případně tvořit nebo aktualizovat) slovník nebo překladatelskou paměť,
  • co se nemá překládat,
  • pro výslovnost, pokud se záměrně liší od standardních pravidel, např. Student Agency [agency] x [eidžnsy],
  • pro používání obchodních značek, firemních názvů nebo funkcí,
  • pro formátování textu (velikost, barva a druh písma – fonty, zarovnání textu a jeho odsazování, jeho rozdělení do odstavců, psaní nadpisů, celkový vzhled a uspořádání textu),
  • pro používání firemního loga nebo loga certifikátů, v tomto případě stačí odkaz na CIM (corporate identity manual) – pokud jej má firma vytvořen,
  • pro používání, psaní a překládání zkratek (včetně vysvětlení jejich významu),
  • pro psaní čísel a jejich umísťování v tabulkách, psaní dat, měn, jednotek (míry, váhy apod.),
  • pro psaní malých a velkých písmen (v nadpisech, při vykání, po odrážkách, v buňkách tabulek apod.)
  • pro používání speciálních symbolů, mezer, pomlček, spojovníků, teček,
  • jaká kontrola pravopisu (spelling) má být použita, např. UK nebo US,
  • jaká délka vět má být upřednostňována,
  • jaký má být maximální počet znaků ve stanoveném poli nebo o kolik procent smí být překlad delší, aby se vešel do daného pole,
  • jak podrobně se mají určitá témata popisovat a do jaké hloubky rozebírat,
  • kdy má být používán spíše činný rod a kdy trpný,
  • pro konkrétní stylistiku definovanou pro určitého koncového čtenáře,
  • pro kompozici – některá slova mohou být při vytváření pro reklamní účely záměrně komolena, např. „angličtinkování“, případně pro účely importování textu z/do databází může být spojeno více slov dohromady, např. „GroupName“,
  • pro používání záhlaví a zápatí,
  • pro používání abecedních seznamů (indexů).

Tento seznam není vyčerpávající.

Některá z těchto pravidel mohou být podrobně rozpracována, některá úplně vynechána, jiná přidána. Variant je mnoho. V příručce může být uvedeno, „čemu se má dát přednost“, „co je pouze přípustné“ nebo „co je zakázáno používat“ apod.

Jde ale především o to:

  • aby stanovená specifická pravidla, byla používána jednotně v celé technické a obchodní dokumentaci, tzn. aby je měli k dispozici všichni ti, kdo ve firmě nebo externě tuto dokumentaci vytvářejí, aktualizují nebo publikují, a také ti, kdo ji překládají,
  • aby tato pravidla používali autoři dokumentace kontinuálně pro určitý typ již zveřejněných dokumentů nebo i kontinuálně pro určitého konkrétního zákazníka (nebo cílového čtenáře),
  • aby se nemusel každý dokument vždy speciálně kontrolovat, zda tato pravidla byla použita.

Style guide by měl obsahovat samozřejmě jen ta pravidla, která nejsou v obecných pravopisných pravidlech. Měl by být také průběžně zdokonalován a aktualizován.

Pokud je style guide ve firmě správně používán, potom budou všechny materiály přehledné, čtivé a přesné a účinnost marketingových textů bude větší. Firma se bude lépe prezentovat a bude mít méně práce jak s tvorbou textů, tak i jejich překlady a následnými opravami.

Jednoduše řečeno: MÉNĚ STAROSTÍ A VÍCE UŠETŘENÝCH PENĚZ.

Tagy: , , , , ,
Publikováno v 1 - Překlady | Bez komentáře »