Příspěvky na téma ‘cena’

Děláte výběrové řízení na dodavatele překladů?

Čtvrtek, 10. Únor, 2011

Ing. Zbyněk Zelenka

Děláte výběrové řízení na dodavatele překladů? Nevybírejte dodavatele překladů jen podle nejnižší ceny

Budete-li se při výběrovém řízení na strategického dodavatele překladů rozhodovat opravdu pouze a jen podle nejnižší ceny za normostranu překladu, můžete své firmě způsobit velké finanční ztráty. Mnohonásobně větší, než je ona pomyslná úspora na ceně za jednu normostranu.


Jak je to možné?

Jednotková cena za jednu normostranu totiž neukazuje, jaké budou celkové výdaje za všechny překlady v delším časovém úseku.

Podívejme se na následující příklad spolupráce v období tří let:

ZELENKA_celkove-naklady-na-dokumentaci_resize

Dodavatel překladů A (např. společnost ZELENKA) nabídne ve výběrovém řízení jednotkovou cenu za jednu normostranu např. 290 Kč, bude používat moderní lingvistické nástroje a poradí vám, jak efektivně vytvářet a spravovat firemní dokumentaci.

Více informací najdete v našem článku „Zajišťujete překlady moderním způsobem?“

Dodavatel překladů B nabídne např. 270 Kč/NS, bude překládat klasickým způsobem bez těchto nástrojů a nebude ho zajímat, jakým způsobem vytváříte a spravujete svou firemní dokumentaci a jak to budete řešit v budoucnu.

Na obrázku je vidět, že výdaje u dodavatele A jsou mírně vyšší jen na počátku, což je způsobeno použitím dražší překladatelské technologie.


Po několika měsících používání moderních lingvistických nástrojů dojde k následujícímu:

  • Postupně se přestanou překládat, a tedy i platit věty, které již jednou byly přeloženy. Čím více bude opakujících se textů, tím větší budou úspory. Může se jednat o 5, 10 nebo i 20 či 30 procent.
  • Při vytváření firemní dokumentace budou všechna oddělení pracovat se stejnou (a správnou) terminologií, takže dokumentace bude jednotná a různé firemní dokumenty budou také překládány jednotně.
  • Tím, že bude zajištěna terminologická správnost v celé překládané dokumentaci, se ušetří čas a peníze za provádění oprav a zapracovávání opakujících se korektur překladů.

Na první pohled dražší dodavatel, který tyto nástroje bude používat, vám tedy může paradoxně přinést úspory.
Celkový objem úspor záleží na množství vytvářených a překládaných dokumentů. Může se pohybovat v řádu několika set tisíc Kč za rok a v delším časovém horizontu i mnohem více. Čili vybrat dodavatele překladů jen podle nejnižší ceny za normostranu nemusí být ta správná volba.

My jsme připraveni s vámi tuto problematiku zdarma prokonzultovat, provést orientační výpočty pro konkrétní situaci ve vaší firmě a navrhnout vhodná řešení.

Překlad si uděláme sami – je to levnější

Středa, 21. Duben, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

S tímto názorem se setkáváme poměrně často. Pokud se ale někdo domnívá, že toto tvrzení je vždy pravdivé, měl by si vzít do ruky kalkulačku a věnovat pár minut počítání. Výsledkem bude nejspíše překvapen.

Budeme srovnávat současnou cenu překladu od překladatelské agentury (středně vysokou cenu) a náklady na interního zaměstnance – pověřeného překládáním ve firmě (s průměrnou mzdou vedoucího pracovníka).

Pro jednoduchost budeme srovnávat cenu odborného překladu z češtiny do angličtiny o rozsahu 1 500 slov, tj. přibližně o rozsahu 6 normostran, prováděného bez korektury (tj. bez kontroly druhým překladatelem).

Budeme předpokládat, že interní překladatel bude nejen zkušeným odborníkem na daný obor, ale i zručným překladatelem, stejně tak jako překladatel agentury. Také budeme předpokládat, že budou stejně výkonní a oba tento překlad provedou za 8 pracovních hodin, což je průměrná doba na takový překlad u agentury.

Budeme předpokládat, že interní překladatel bude manažer s průměrným hrubým platem přibližně 40 000 Kč, tj. 29 630 Kč čistého. V různých odvětvích a zejména také různých státech se tato částka přirozeně bude odlišovat. Často se ale stává, že tuto práci dělá jednatel, obchodní ředitel nebo marketingový ředitel – tzn. za vyšší mzdu, než je v tomto příkladě uvedeno.

Mzdové náklady na 8 hodin práce interního překladatele tedy budou v průměru minimálně
2 552 Kč
(319 Kč × 8 h).

Také je nutno vzít v úvahu, že interní překladatel ve firmě bývá zpravidla pomalejší a obvykle může pracovat na překladu déle než profesionální překladatel. Ten je placený „úkolově“ za slovo, nikoliv za hodinu. A pokud se v průběhu překladu ukáže, že provedení je obtížnější, než se na počátku zdálo, a překlad bude vyžadovat delší čas, pak si interní překladatel tento čas navíc se svým vedoucím domluví. Agentura ale musí překlad provést v dohodnuté ceně a v dohodnutém termínu – nemůže si vyúčtovat žádné dodatečné náklady.

Mohli bychom přičíst také další náklady na interního překladatele, např. na hardware, software nebo pracovní místo, protože agentura má takové náklady de facto v ceně zohledněny.

Reálná cena za překlad od agentury se bude pohybovat kolem 2 175 Kč – při ceně za slovo 1,45 Kč (1,45 × 1 500 slov).

Cena agentury navíc zahrnuje kontrolu kvality překladu, případně výhody plynoucí z použití CAT nástrojů (SDL Trados, Transit aj.):

  • konzistence překladu a jednotné použití odborných výrazů,
  • možnost provést překlad ještě rychleji a levněji,
  • kontrola úplnosti překladu atd.

Kromě toho jsou zde ještě další důležité parametry, které agentura splní za nižší náklady. Jedná se například o:

  • pružnost a rychlost provedení, protože má k dispozici větší počet odborných překladatelů,
  • aktualizaci terminologického slovníku,
  • vedení evidence projektu,
  • zálohování dat,
  • ochranu dat.

Cena při provedení vlastními silami (uděláme si sami ve firmě) by podle tohoto příkladu byla nejméně o 17 % dražší, a pokud bychom zaúčtovali všechny další reálné náklady na interního překladatele, bylo by to spíše až o 30 nebo i 40 % více.

Použít vlastního překladatele nebo překladatelskou agenturu?

Použít vlastního překladatele nebo překladatelskou agenturu?

Přirozeně lze pochopit snahu o „vytížení“ interních odborných pracovníků v době krize i za cenu vyšších nákladů na jejich „náhradní“ práci. Dát výpověď takovému pracovníkovi by se nemuselo vyplatit, protože později – v době růstu firmy, bychom takového odborníka museli opět za nemalé náklady hledat. Toto řešení by se ale nemělo stát obvyklou rutinou, protože vyšší náklady jsou pouze a jen vyšší náklady a ten, kdo se nebude snažit je snížit, může přijít o svou konkurenceschopnost.

Také je otázkou, zda se firmě vyplatí mít své vlastní překladatelské oddělení. Je dobré spočítat celkové množství provedených překladů za rok a náklady porovnat s cenou, za kterou by tyto překlady provedla agentura (se všemi přidanými hodnotami).

Z těchto důvodů by si měl každý objednavatel překladu před rozhodnutím „uděláme si sami“ provést reálnou kalkulaci všech svých nákladů a teprve potom tyto náklady srovnávat s navrženou cenou od agentury, která pracuje za cenu jasně stanovenou podle počtu slov nebo normostran a je schopna předem sdělit termín dodání, za který ručí.

Všechny výše uvedené požadavky na provedení překladu – zvláště větších a vícejazyčných projektů – může lépe zajistit profesionální agentura než individuální interní překladatel bez speciálního softwarového vybavení. Princip nákladové efektivnosti outsourcingu se i v této branži zdá zcela jednoznačný.

Odbornost a zkušenosti interních pracovníků mohou být naopak velmi dobře využity pro konzultaci speciálních termínů, které mají být používány odlišně od běžných zvyklostí. Také mohou být využity v případě malých projektů nebo projektů neurčených k veřejné prezentaci, u kterých se nemusí provádět korektury, není třeba používat speciální softwarové nástroje, vést terminologický slovník atd. Zde se tyto cenové rozdíly tolik neprojeví a použití interního překladatele může být vhodné.

Je tedy zřejmé, že při použití stejně rychlých a kvalitních překladatelů je agentura levnější a může zajistit rychlejší a komplexní řešení se všemi zárukami.

Tajemství tohoto úspěchu je možno vidět ve velmi úzké specializaci překladatelských agentur a poměrně tvrdých tržních podmínkách uplatňovaných při spolupráci mezi překladateli, agenturami a jejich zákazníky – ve srovnání s podmínkami ve firmách, které nebývají pro interní překladatele nastaveny tak tvrdě.

Formát dokumentu a jeho vliv na cenu překladu a grafických úprav

Úterý, 9. Březen, 2010

Ing. Zbyněk Zelenka

V každé firmě jsou vytvářeny nějaké dokumenty, manuály, propagační materiály, texty pro webové strany apod., se kterými se nějakým způsobem ve většině případů bude dále pracovat. Budou se provádět jejich aktualizace, budou se graficky upravovat, publikovat nebo překládat do cizích jazyků.

Z hlediska ceny těchto „budoucích prací“ je velmi důležité mít k dispozici aktuální verzi daného dokumentu ve formátu, ve kterém byl vytvořen, tj. v nějakém editovatelném formátu. To jsou obvykle soubory s příponami doc, xls, ppt, rtf, indd, fm, p65, pmd nebo qxd.

Potom je možné:

a) zachovat stejnou grafickou kvalitu v přeloženém dokumentu,

b) zhotovit překlad za nižší cenu,

c) zhotovit překlad v kratším termínu,

d) použít CAT software (např. SDL Trados, Across nebo Transit), a tedy zachovat jazykovou a terminologickou jednotnost,

e) již před zahájením překladu sdělit zákazníkovi cenu za překlad (počítanou na základě počtu slov ve zdrojovém dokumentu).

Formát dokumentu a jeho vliv na cenu překladu

Formát dokumentu a jeho vliv na cenu překladu

Formát, ve kterém je daný dokument vytvořen, je totiž velmi často jiný, než formát, ve kterém je používán. Problém nastává ve chvíli, kdy potřebujeme daný dokument aktualizovat, přeložit do jiného jazyka nebo graficky upravit.

V současné době je nejpoužívanějším „uživatelským“ formátem pdf. Snadno se zobrazuje a nelze do něj zasahovat. Objevují se však i jiné needitovatelné formáty, např. jpg, tif, bmp, png nebo také jen pouhý výtisk na papíře.

Na volbu tohoto „uživatelského“ formátu má vliv obsah daného dokumentu. Záleží na tom, zda v něm budou jen texty, nebo i obrázky (jak velké a kolik jich bude), grafy či cokoliv jiného, a záleží také na způsobu použití tohoto dokumentu, tj. zda bude publikován jen v elektronické podobě nebo zda se bude tisknout.

Pro co nejkvalitnější provedení překladu, včetně všech korektur, a následných grafických prací je důležité mít k dispozici nikoliv tento „uživatelský“ formát (např. pdf nebo naskenovanou kopii), ale ten původní, editovatelný.

Pokud jej nemáme (což je častý případ), pak řadu úkonů je třeba provést ručně. Např. odhady rozsahu, skenování, převod textů do editovatelné podoby pomocí OCR, formátování textu, vkládání obrázků a tabulek – a to může výrazně zvýšit cenu překladu a grafických prací.

Pokud původní editovatelný formát máme, pak je možné zpracovat i graficky velmi komplexní dokumentace, které obsahují velké množství obrázků, grafů a ostatních grafických prvků a navíc za přijatelnou cenu.

Toto řešení doporučujeme všem zákazníkům.